Zdroj: fotoarchiv Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
120 let uplyne letos od doby, kdy Tomáš Baťa představil světu svůj klíčový produkt – boty zvané baťovky. Lehká šněrovací obuv z hrubého plátna, která dnes už neoddiskutovatelně tvoří významný symbol českého obuvnictví, spatřila světlo světa v roce 1897. Tři roky poté, co Baťa založil vlastní firmu.
Baťovy plátěné boty doplněné o kožené prvky byly určeny běžným pracujícím lidem. Neobvyklé na nich bylo zejména to, že je Baťa nevyráběl ručně, ale za pomoci dostupných strojů. Díky množství vyrobených bot se staly symbolem masové výroby bot po celé Evropě a započaly éru modernizace, kterou Baťa vnesl i do podnikání.
Zákazníky oslovila především kombinace vkusnosti a pohodlnosti. I nemajetní lidé se díky nim mohli najednou cítit velmi elegantně. Baťovky tak představovaly odlehčenou alternativu k těžkým koženým botám, které nižší společenské vrstvy obouvaly po staletí. Někteří zákazníci šli až tak daleko, že přirovnávali chůzi ve vycházkových botách od Bati k chůzi na obláčcích.
Převážnou část baťovek tvořila bavlněná tkanina. Špička, podešev i detaily pak byly z kůže. Patní část vyráběl Baťa z vláken, která byla odolnější a zároveň lehčí než kůže. Díky těmto materiálům vážily baťovky polovinu toho, co běžné boty své doby.
Jak v knize o Tomáši Baťovi poznamenal Antonín Cekota, Baťa byl, na rozdíl od malých výrobců, schopen boty vyrobit od začátku do konce za pouhý den, a navíc uměl díky mechanizaci přesně spočítat, kolik bot fabrika dodá.
Za obrovským úspěchem baťovek jistě stála i jejich cena. Díky efektivní technologii a zlevnění výroby mohl Baťa nabízet první boty za čtvrtinu běžné ceny. Poptávka po levném produktu, který mohli lidé obouvat od jara do podzimu, tak v průběhu let rapidně rostla. Archivní fotografie dosvědčují, že si plátěnky oblíbil i samotný Baťa.
Promyšleností výroby, sázkou na nízké ceny a snahou o maximální spokojenost zákazníků, kteří si hezké a pohodlné boty mohli dovolit, prokázal Tomáš Baťa mimořádný podnikatelský talent již v počátcích.