Na počátku byl nenápadný, ručně psaný sešit, který z Ameriky do Zlína přivezla vnučka Tomáše Bati. Marie Baťová do něj zaznamenala nejen stovky receptů a vlastnoručních poznámek, ale i jedinečné svědectví o vůních a chutích, které před více než osmdesáti lety neodmyslitelně patřily ke slavné vile Baťových. S Gabrielou Končitíkovou, která soukromou sbírku receptů proměnila v kuchařku, nebo přesněji řečeno cukrářku, jsme si povídaly nejen o sladkých tečkách, ale také o inspirativním odkazu obou manželů Baťových.
Kniha „99 sladkých teček Marie Baťové“ nám umožňuje nahlédnout nejen do Mariiny soukromé sbírky receptů, ale i do všedního rodinného života Baťů. Jaká atmosféra na vás dýchla, když se vám do rukou dostaly ručně psané sešity paní Baťové?
Pro mě to byl velmi zvláštní pocit, protože najednou máte možnost vidět Tomáše Baťu, jeho život a blízké lidi úplně jiným způsobem. Skrze něco tak přirozeného, jako je jídlo se všemi variacemi chutí. Najednou jsem měla pocit, že jsou mi Baťovi bližší, protože jsem měla možnost ochutnat dezerty, které jim chutnaly.
Pekly se u Baťů spíše tradiční české moučníky, nebo recepty z celého světa?
Osobně jsem byla překvapena, jak rozmanité recepty Marie Baťová pekla. V jejích sešitech najdeme jak tradiční české recepty, jako jsou makové koláče, vánočky a buchty, tak i klasické rakouské, anglické a francouzské recepty. Zaujalo mě, že už v tehdejší době pracovala se surovinami, jako je například arašídové máslo, a také s různými druhy oříšků i koření.
Kterou sladkou tečku měl v oblibě sám Tomáš Baťa?
Poznámku „Tomovi chutnalo“ jsem našla u citronového chlebíčku. Vzhledem k počtu jedenácti různých variant receptů na jablkový koláč usuzuji, že to byl u Baťů také velmi oblíbený recept. No, a v neposlední řadě recepty, jejichž základem je mák, ty se u Baťů pekly hojně.
A co si „na zub“ rád dával syn manželů Baťových, přezdívaný Tomík?
V sešitech můžeme najít recepty jako „Tomíčkova vánočka“ nebo poznámku „pro Tomíčkovu partu“. Recept na Tomíčkovu vánočku se příliš neliší od běžného receptu na klasickou vánočku, ale po bližším prozkoumání zjistíte, že v receptech, které preferoval Tomík, chybí rozinky, které jsou nahrazeny kandovaným ovocem. Pokud bylo u receptu dopsáno „pro Tomíčkovu partu“, tak se většinou jednalo o dvojnásobně až trojnásobně větší objem těsta, aby byl pro všechny kamarády dostatek koláče.
Originální sbírka paní Baťové čítala na 150 sladkých receptů. Musela jste každý nejprve vyzkoušet, abyste vybrala opravdu těch 99 nejlepších?
S kolegyňkami jsme celkem vyzkoušely přes 120 receptů a výběr jsme připravily tak, aby byla představena jejich rozmanitost v plné šíři. Netajíme se ani tím, že některé recepty se nám jednoduše nepodařilo se současnými surovinami připravit, a musely jsme je tedy vynechat. Recepty, které jsou v cukrářce uvedeny, jsou vyzkoušeny několikrát – tak, aby byl úspěch v kuchyni zaručen.
Překvapila vás v receptech nějaká konkrétní přísada nebo zvláštní kombinace surovin?
Součástí knihy je také malé překvapení v podobě slaných receptů – a právě u nich mě překvapilo časté využívání parmazánu. V rámci sladkých receptů se často využívaly různé variace koření, zcela běžná byla příprava vařených či pečených pudinků, a to jak na sladký, tak i slaný způsob.
Podle pamětníků byla Marie Baťová nejen zdatnou hostitelkou, ale skutečně sama vařila a pekla. V čem si z jejího cukrářského umění můžeme vzít příklad?
Určitě její schopnost zpracovat dané suroviny bez zbytků. Přístup k surovinám byl opravdu odpovědný a nikdy se neplýtvalo. Pokud se v receptu zpracovala jen část dané suroviny, nechyběla poznámka, kde a jak zbytek suroviny využít – například do dalšího receptu, k přípravě sirupu či malé chuťovky.
Najdeme v kuchařce inspiraci třeba i k pečení na blížící se Vánoce?
Určitě ano, v kapitole Čaj o páté si můžete vybrat z několika receptů, které jsou vhodné i jako vánoční cukroví. Dokonce tam najdete i radu, jak využít takové cukroví, které se úplně nepovedlo.
Dá se z receptů a Mariiných poznámek vyvodit, jak se lišilo pečení a servírování zákusků tehdy a dnes?
Mě samotnou i mnohé další čtenáře popravdě překvapila nadčasovost receptů, jejich jednoduchost a rychlost. Jídlo bylo všeobecně vnímáno jako velmi podstatná a příjemná část života – proto také v cukrářce najdeme i zdravé varianty dezertů nebo třeba sirupy na podporu trávení. Myslím si, že v tomto se náš dnešní přístup zásadně neliší, v současnosti si také jídlo rádi užíváme – objevujeme a připravujeme si pokrmy nejen chutné, ale také krásné.
Jak se v cukrářce, mimo jiné, dočteme, Tomáš Baťa kladl velký důraz na zdravou snídani a rodinný oběd. Jaký význam měly ve vile Baťových sušenky, koláče a dezerty?
Úžasný, to jsou přece ty sladké tečky! Víte, pro Baťovu filozofii platí zejména rovnováha a vyrovnanost – a to ve všem. Takže pokud jíte pravidelně, zdravě a plnohodnotně, pokud máte výdej energie, tak není důvod si nedat sladkou tečku. Dezerty byly završením plnohodnotného jídla a také zpříjemněním společenských chvil. Káva a dobrý dezert v dobré společnosti mají pořád stejný účinek.
